Obecné - Prumyslová biotechnologie - Zemedelství & Potraviny
Biologická bezpecnost - Etika & Spolecnost - Medicínu

Výrobci osiv i zemedelci mají prímý zájem na pestování transgenních rostlin, což je dokázáno tím, že neustále roste plocha osetá transgenními plodinami, predevším v Severní Americe, Kanade, Argentine, Brazílii a Cíne.

Ocekávané výhody transgenních plodin:

Tyto výhody by mohly být zvlášte duležité pro zajištení potravy v rozvojových zemích. Mely by prinést vyšší príjmy zemedelcum ve srovnání s konvencními plodinami, pricemž zvýšené výnosy by mely vyvážit vyšší náklady na osivo a licence. Transgenní rostliny se zrejmými výhodami pro spotrebitele prumyslových zemí jsou stále ve vývoji.
Kvuli rizikum a nejistotám spojeným s kulturami transgenních rostlin, jsou tyto ocekávané výhody brány v potaz nekterými nevládními organizacemi a nekterými zemedelci, obzvlášte temi, kterí náležejí k ekologickému zemedelství.

Podobné otázky:
potenciálnímon wildkrížení GM rostlin a divoce rostoucích rostlin prozdraví lidí nebo pro ekosystém

Transgenní rostliny jsou získány za užití technologie rekombinantní DNA nebo techniky bunecné fuze, které dodají nové genetické vlastnosti dané rostlinné odrude. V konvencním šlechtitelství se mení genetická informace rostlin napr. krížením nebo mutacemi. Následne jsou rostliny, které obsahují vylepšený rys, izolovány výberem. Touto technikou nemuže rostlina získat vlastnost, která není prítomna v rodicích.
Behem vývoje transgenních rostlin se používají specifické techniky pro zavedení jednoho nebo nekolika genu nesoucích požadované rysy do genomu rostliny, který se skládá z desetitisíce genu. Vložení nového genetického materiálu z jakéhokoliv jiného organismu, viru, bakterie nebo DNA syntetizované v laboratori do rostlin by nebylo možné klasickou technologií šlechtení.

Vložení nové genetické vlastnosti je docíleno jednou ze dvou základních technologií:

Nová vlastnost muže být uložena na jediném genu odpovedném za syntézu dané bílkoviny. Príkladem jsou Bt rostliny odolné proti hmyzu. Tyto rostliny nesou Bt-gen odvozený z bakterie Bacillus thuringiensis. Bt-proteiny mají toxické úcinky specificky pro nekteré hmyzí škudce (napr. zavíjece kukuricného který pusobí velké škody), a tak chrání transgenní rostliny. Dalšími prípadem jsou geny, která zpusobují snášenlivost herbicidu, odolnost proti virum a další agronomické kvality.
Každopádne, volba úspešne transformovaných rostlin a regulované exprese nové vlastnosti vyžadují použití peclive upravených molekul DNA.

Podobné otázky:

Transgenní plodiny se vyvíjejí, aby vylepšily konvencní plodiny o takové vlastnosti, kterých se nedá dosáhnout prostrednictvím bežných šlechtitelských metod. Pres rizika a nejistoty spojené s kulturou transgenních plodin, z jejich výhod mohou mít prospech nejenom zemedelci z rozvojových i vyspelých státu, ale také spotrebitelé, životní prostredí a vedci.

Podobné otázky:

Prenos pylu je prirozeným procesem oplodnení, pri kterém vítr nebo hmyz prenáší pyl z jedné rostliny na druhou. Tento proces, také nazývaný horizontální prenos genu, je v prírode velmi bežný. V prípade transgenních rostlin, které jsou schopné opylit své konvencní odrudy nebo volne rostoucí príbuzné, predstavuje riziko. Toto riziko závisí na mnoha faktorech jako:

Prenos genu pylem musí být hodnocen prípad od prípadu, pricemž musí se brát v potaz prevažující biogeografické podmínky.

Transgenní plodiny jsou predtím, než jsou uvolneny pro trh, dukladne popsány a kontrolovány. Riziko zdravotních problému (toxicita nebo alergenicita) zkoumaly príslušné vedecké a úrední orgány (jako jsou FAO, WHO, EFSA aj.). Jejich záver zní, že potenciální riziko potravin vyrobených ze schválených GMO je stejné ci nižší než riziko u konvencních potravin.
Jakákoliv potravina muže zpusobit alergii. Nicméne, nejbežnejší alergenní skupiny, alergeny prítomné v arašídech, sojových bobech, korýších atd., se snadno identifikují a jsou dobre popsány. Imunitní reakce, které provokují v citlivém organismu, jsou také známé. Pravdepodobnost, že by genetická modifikace takové alergeny zanesla do plodiny, je velmi nízká a systematicky se testuje. Skladba nových proteinu vnášených do transgenních plodin se analyzuje a porovnává se známými alergeny. Stravitelnost transgenních rostlin a z nich vyrobených produktu je predmetem hodnocení a jejich alergenicita se kontroluje in vitro i testováním na zvíratech. Díkys všem povinným testum pro registraci nové transgenní rostliny, lze zabránit prítomnosti známých alergenu v GM rostlinách užívaných v potravinách.Prítomnost genu odolnosti proti bakteriálním antibiotikum v urcitých transgenních plodinách, ackoliv se jejich exprese neprojevuje prímo v rostline, predstavuje další zdravotní téma. Jde o "selekcní geny", které jsou nutné pro selekci bunek obsahujících DNA vektoru s transgenem. DNA prítomná v potravine je strávena v zažívacím traktu, a tak je prenos odolnosti proti antibiotikum na strevní bakterie extrémne nepravdepodobný.
krome toho, geny odolnosti proti antibiotikum používané pri vývoji transgenních rostlin, jsou prirozene rozšírené a vyskytují se v mnoha bakteriích v životním prostredí. Tyto geny jsou tak prejímány s bežným jídlem a krmením, které vždy obsahuje mnoho bakterií.Dostávají se do zažívacího traktu naprosto bez transgenních plodin.
Zatím neexistuje dukaz prenosu genu pro odolnost k antibiotikum z rostliny na bakterie Nicméne, jelikož jsou nyní dostupné jiné metody, jejich používání je zakázáno.

Geneticky modifikované rostliny (vetšina z nich jsou v soucasnosti plodiny) jsou vytvorené tak, aby se lišily od svých tradicních protejšku prítomností jednoho souboru genu kódujících proteiny, které jsou odpovedné za urcitý rys (napr. odolnost proti hmyzu nebo snášenlivost herbicidu) a jeho správnou regulaci. Pokud nový rys nedává rostline vysokou selektivní výhodu (pro její prežití a/nebo rozšírení), je transgenní rostlina považována za nepravdepodobný zdroj nepríznivého efektu pro životní prostredí. Tabák bez obsahu nikotinu by pravdepodobne spadal do této kategorie.
Oproti tomu je venován dukladný zájem u jakékoliv nového rostlinného druhu, který je zaváden do nového prostredí, at už je produktem genetického inženýrství nebo klasického šlechtení. Pokud zlepšuje adaptabilitu na podmínky prostredí (odolnost proti suchu, napríklad), prenos odolnosti na volne rostoucí rostliny by mohl mít za následek vznik nových invazivních plevelu. Úcelové uvolnení organismu do nového prostredí je predmetem postupu prísné autorizace vcetne obsáhlého a patricného hodnocení rizika a požadované praktiky zvládání rizik (mezi jinými monitoring).
Podobné otázky o potenciálních rizicích krížení GM rostlin s divoce rostoucími rostlinami.

Vitamíny jsou chemicky presne definované molekuly, které jsou identické bez ohledu na svuj puvod a produkci nebo proces izolace. Pro svou fyziologickou aktivitu a spojený zdravotní užitek nelze rozlišovat mezi prirozenými, syntetickými nebo biotechnologicky vyrobenými vitamíny, výživnými látkami a potravinovými doplnky.
Komercializace vitamínu a potravinových doplnku je predmetem autorizace. Musí být dobré kvality, bezpecné a výživné. Postupy autorizace berou v úvahu (mezi jinými aspekty) cistotu látky a neprítomnost kontaminantu, které by mohly být toxické.

Biofarming (nebo-li biopharming) oznacuje používání transgenních rostlin pro produkci vysoce hodnotných proteinu, nových nepotravinových produktu jako jsou orální vakcíny, veterinárské produkty nebo prumyslové enzymy. Biofarming nabízí potenciální oblasti diversifikace pro zemedelství a zahradnictví.
Biologické zemedelství (nebo-li ekologické zemedelství) se vztahuje k praktikám používaným rostlinné a živocišné výrobe. Tyto praktiky se spoléhají na vývoj biologické rozmanitosti na poli, které rozruší habitat škodlivých organismu a na zámerné údržbe a doplnování úrodnosti pudy. Údržba bezpecnostních pásem brání náhodné kontaminaci z prilehlých konvencních polí. Systém detailního vedení záznamu sleduje všechny produkty z pole až k prodeji. Ekologictí zemedelci nesmejí používat syntetické pesticidy, umelá hnojiva ani geneticky modifikované organismy. Ekologické zemedelství se v Cesku rídí zákonem c. 242/2000 Sb., "o ekologickém zemedelství", který zohlednuje obecné zásady zákona o zemedelství a dále stanovuje podmínky hospodarení v režimu ekologického zemedelství i podmínky pro výrobu biopotravin..

Více…
na stránkách Organic Farming Research Foundation.
Príklad bezpecnostních opatrení diskutovaných v prosinci 2002 k zajištení toho, aby kukurice vytvorená pro farmaceutické úcely nekontaminovala plodiny urcené pro potravinárství na www.mindfully.org

Množství a charakteristika transgenních plodin, které se pestují v nekterých zemích, stejne jako prírodní podmínky povetrnostní ci srážkové jsou možnými prícinami vystavení konvencních nebo organických plodin stopám GM plodin z okolních farem. Náhodné smísení behem zacházení s osivem je další prícinou se závažnými dusledky na zachování identity príbuzných plodin. Efekty transgenních plodin na jiné typy zemedelství jsou považovány zastánci techto typu za nevratné. Mnozí organictí zemedelci mají obavu, že náhodná prítomnost transgenu muže ovlivnit jejich komercní zájmy.
Otázka je extrémne složitá a dlouhodobé efekty náhodného rozšírení transgenu jsou stále povetšinou neznámy. Hodnocení dopadu takového náhodného úniku je soucástí studií požadovaných národními kompetentními úrady pro souhlas s novou transgenní plodinou. Taková hodnocení rizik jsou doplnena popisem specifických opatrení, která by mela zvládnout koexistenci geneticky modifikovaných, konvencních a organických plodin.
Problém koexistence ruzných typu zemedelství není jen vedecký a obchodní, ale i politický. Legislativa musí být prijatelná pro zainteresované strany, od nadnárodních koncernu na jedné strane až po organické zemedelce a nevládní organizace vcetne spotrebitelských organizací na strane druhé.

Podobné otázky:

Potraviny jsou znaceny, aby meli konzumenti obšírné informace o obsahu a skladbe potravinových produktu a mohli tak provést informovanou volbu.Na evropské úrovni byla 22. zárí 2003 prijata Narízení (CE 1829/2003 a 1830/2003) o sledovatelnosti a znacení potravin odvozených od GMO. Doplnují Smernici 2001/18 EC o bezpecnosti a znacení GMO potravin a další smernice o bezpecnosti potravin a znacení potravin. Jsou v souladu s dalšími mezinárodními dohodami a bezpecnosti a znacení potravin, jak je urceno v Codex Alimentarius. Narízení musí být clenskými státy EU prijata v puvodní forme. Proto také platí v Cesku.

Aplikace biotechnologií (a zvlášte genetického inženýrství) v zemedelství a výrobe potravin a krmiv predstavuje krátkodobá i dlouhodobá rizika nebo nejistoty pro prostredí. Nekterá z nich mohou být považována za nepredvídatelná a nevratná a jako taková nekterými lidmi za neprijatelná. Jindy se zvažují možné efekty GM potravin a krmiv na zdraví lidí a zvírat. Nekteré socioekonomické efekty jsou také predmetem zájmu.

Podobné otázky:

Note: the multi-langual FAQs on biotechnology, food, medicine, safety and ethics have been provided by the ECOD-BIO project (www.ecod-bio.org).