Frequently Asked Questions

Jaké jsou etické otázky ve spojení s biotechnologií? -^-
Pomocí biotechnologie lze zavést dedicné genetické modifikace do jakéhokoliv živého organismu. Mezi ne patrí mikroorganismy, rostliny a živocichové, a teoreticky i lidé. Genová technologie otevrela cestu k novým postupum týkajících se lidí i jiných živých bytostí a jejich využití vyvolává mnoho zásadních etických otázek:
  • Je genetické inženýrství ve své podstate "hríchem", který dává lidstvu nevídanou moc nad životem?
  • Mají vedci a lidské bytosti vubec právo "manipulovat" životem, zasahovat nevratne do prírody?
  • Jaké jsou praktické a etické dusledky této mocné techniky pro ekosystémy, živocichy a lidi?
  • Máme právo zkoušet vše, co je technicky možné?
  • Vedci, a to hlavne filosofové a bio-etikové, církve a spolecnost jako celek musí hledat odpoved na tyto etické a socio-kulturní otázky vztahující se ke konceptu a respektování života.

    Není neprirozené geneticky menit živé organismy? -^-
    Ke genetickým modifikacím dochází v prírode neustále, u všech živých organismu, a docházelo k nim po miliardy let. Tyto modifikace jsou mutacemi nebo rekombinacemi, které dávají genetický základ biologické rozmanitosti a evoluci živých organismu na Zemi. Také stojí za neocekávanou genetickou podobností organismu tak rozdílných jako jsou lidé a mouchy. Od prehistorických casu byly dedicné genetické modifikace užívány, aniž by byly známé, pro výber a šlechtení rostlin a živocichu lépe uzpusobených potrebám lidí. Sama o sobe není genetická modifikace neprirozená, a všechny živé organismy obsahují enzymy a další molekuly, díky kterým jsou schopné opravit poškození DNA, prearanžovat cásti DNA nebo inkorporovat cásti cizí DNA:
    Biotechnologie a genetické inženýrství umožnují pochopit a užívat molekulární mechanismy a nástroje za temito prirozenými modifikacemi genetického materiálu. Neprirozená je akcelerace kroku prirozeného výberu a schopnost zamírit urcitou genetickou zprávu do nepríbuzného vybraného organismu. I když je to teoreticky možné, takové genetické rekombinace mezi organismy, které se v prírode nepárí, by nemely šanci se prirozene vyskytnout, prinejmenším ne po dobu odpovídající lidské zkušenosti. Nebývalé etické otázky spojené s tímto know-how plynou z možnosti, že vedci a prumysl dedicne a nenávratne zasáhne do prírody a lidí, at už k lepšímu nebo k horšímu. Mezinárodní konvence a národní a mezinárodní regulace aplikací této nové technologie ukazují, že možné zneužití a nove vzniklá rizika jsou brána velmi vážne a po celém svete velmi peclive rízena.

    Podobné otázky:

    Jaké jsou dusledky genetického inženýrství a genomiky pro spolecnost? -^-
    Úspechy biotechnologie a genové technologie nacházejí široké uplatnení od industriálních procesu po genetické úpravy rostlin a živocichu až k možnosti manipulovat lidská embrya. Také zahrnují výrobu nových látek jako jsou vakcíny, diagnostické testy a nové lécebné postupy. Potenciál biotechnologie zdaleka nedosáhl svého konce. Vskutku, biotechnologie jsou považovány za jednu z klícových technologií tohoto století. Zároven toto mocné know-how a jeho vývoj predstavují dramatickou zmenu našeho chápání života a prírody. Vznikají nová rizika a bezprecedentní etické otázky. Pokrok ve vedomostech a praktický prínos i nové otázky, rizika a nejistoty významne ovlivnují spolecnost jako celek.


    Podobné otázky:

    Jak biotechnologii vnímá verejnost? -^-

    Pravidelné pruzkumy ukazují na obecne nízkou úroven prijetí aplikací biotechnologie v zemedelství a potravinárství v Evrope. Aplikace v sektoru lékarství jsou pres obavy spojované s nekterými aplikacemi mnohem více akceptovány.
    Toto rozložení skepticismu ovlivnují ruzné faktory:

  • Samo vnímání, které se zameruje predevším na potenciální nebezpecí plynoucí z GMO
  • Obavy o krehkost prírody a nenávratnost efektu GMO
  • Strach ci obavy, jak ovlivní konvencní (tradicní) a biologické zemedelství
  • Strach z nepredvídaných dlouhodobých úcinku GM potravin
  • Rovnováha mezi vnímanými nebezpecími a prínosem je negativní, protože pro evropské konzumenty užitek neplyne anebo není vnímán.
  • Pocit, že obavy verejnosti nejsou ze strany úradu brány vážne.
  • Extensivní publicita venovaná aplikacím genové technologie, aniž by se stejnou merou venovala odpovedím na otázky kritiku a obavy vyjadrované verejností.
  • Zájmy obyvatel a podniku ci mocných nadnárodních koncernu nejsou v harmonii.
  • V mnoha evropských zemích existují skupiny šírící silný odpor proti GMO. Jejich cílem bylo zabránit dalšímu rozširování transgenních plodin evropským moratoriem, zamereným na ochranu místního zemedelství. Nedostatecné informace a verejný skepticismus k zemedelské biotechnologii prispívají k tomu, že biotechnologické firmy Evropu opouštejí. Moratorium však bylo zrušeno a další transgenní odrudy povoleny k pestování. Napr. Bt kukurice v CR.
    V jiných cástech sveta je situace odlišná. Po celém svete více a více zemedelcu prechází na transgenní plodiny a konzumenti GM potraviny kupují. Mezi jinými, úrady v USA, Kanade a Cíne považují tyto produkty za stejne bezpecné jako jsou jejich konvencní protejšky. Nekteré rozvojové zeme (napr. Kena) dokonce vedou kampane proti nevládním organizacím, které se staví proti GMO, proto aby bylo možné si svobodne zvolit zpusob zemedelského hospodarení a mít volný prístup k technologii.
    Více na internetových stránkách Task Group on Public Perception of Biotechnology Evropské Biotechnologické Federace (EFB).
    Více o postojích konzumentu


    Note: the multi-langual FAQs on biotechnology, food, medicine, safety and ethics have been provided by the ECOD-BIO project (www.ecod-bio.org).

        > More News ..