Frequently Asked Questions
Jaké jsou etické otázky ve spojení s biotechnologií?
Není neprirozené geneticky menit ivé organismy?
Jaké jsou dusledky genetického inenýrství a genomiky pro spolecnost?
Jak biotechnologii vnímá verejnost?
Není neprirozené geneticky menit ivé organismy?
Jaké jsou dusledky genetického inenýrství a genomiky pro spolecnost?
Jak biotechnologii vnímá verejnost?
Jaké jsou etické otázky ve spojení s biotechnologií? -^-
Pomocí biotechnologie lze zavést dedicné genetické modifikace do jakéhokoliv ivého organismu. Mezi ne patrí mikroorganismy, rostliny a ivocichové, a teoreticky i lidé. Genová technologie otevrela cestu k novým postupum týkajících se lidí i jiných ivých bytostí a jejich vyuití vyvolává mnoho zásadních etických otázek:
Je genetické inenýrství ve své podstate "hríchem", který dává lidstvu nevídanou moc nad ivotem?
Mají vedci a lidské bytosti vubec právo "manipulovat" ivotem, zasahovat nevratne do prírody? Jaké jsou praktické a etické dusledky této mocné techniky pro ekosystémy, ivocichy a lidi?
Máme právo zkouet ve, co je technicky moné?
Vedci, a to hlavne filosofové a bio-etikové, církve a spolecnost jako celek musí hledat odpoved na tyto etické a socio-kulturní otázky vztahující se ke konceptu a respektování ivota.
Není neprirozené geneticky menit ivé organismy? -^-
Ke genetickým modifikacím dochází v prírode neustále, u vech ivých organismu, a docházelo k nim po miliardy let. Tyto modifikace jsou mutacemi nebo rekombinacemi, které dávají genetický základ biologické rozmanitosti a evoluci ivých organismu na Zemi. Také stojí za neocekávanou genetickou podobností organismu tak rozdílných jako jsou lidé a mouchy. Od prehistorických casu byly dedicné genetické modifikace uívány, ani by byly známé, pro výber a lechtení rostlin a ivocichu lépe uzpusobených potrebám lidí. Sama o sobe není genetická modifikace neprirozená, a vechny ivé organismy obsahují enzymy a dalí molekuly, díky kterým jsou schopné opravit pokození DNA, prearanovat cásti DNA nebo inkorporovat cásti cizí DNA: Biotechnologie a genetické inenýrství umonují pochopit a uívat molekulární mechanismy a nástroje za temito prirozenými modifikacemi genetického materiálu. Neprirozená je akcelerace kroku prirozeného výberu a schopnost zamírit urcitou genetickou zprávu do nepríbuzného vybraného organismu. I kdy je to teoreticky moné, takové genetické rekombinace mezi organismy, které se v prírode nepárí, by nemely anci se prirozene vyskytnout, prinejmením ne po dobu odpovídající lidské zkuenosti. Nebývalé etické otázky spojené s tímto know-how plynou z monosti, e vedci a prumysl dedicne a nenávratne zasáhne do prírody a lidí, at u k lepímu nebo k horímu. Mezinárodní konvence a národní a mezinárodní regulace aplikací této nové technologie ukazují, e moné zneuití a nove vzniklá rizika jsou brána velmi váne a po celém svete velmi peclive rízena. Podobné otázky:
Jaké jsou dusledky genetického inenýrství a genomiky pro spolecnost? -^-
Úspechy biotechnologie a genové technologie nacházejí iroké uplatnení od industriálních procesu po genetické úpravy rostlin a ivocichu a k monosti manipulovat lidská embrya. Také zahrnují výrobu nových látek jako jsou vakcíny, diagnostické testy a nové lécebné postupy. Potenciál biotechnologie zdaleka nedosáhl svého konce. Vskutku, biotechnologie jsou povaovány za jednu z klícových technologií tohoto století. Zároven toto mocné know-how a jeho vývoj predstavují dramatickou zmenu naeho chápání ivota a prírody. Vznikají nová rizika a bezprecedentní etické otázky. Pokrok ve vedomostech a praktický prínos i nové otázky, rizika a nejistoty významne ovlivnují spolecnost jako celek.
Podobné otázky:
prínosu moderní biotechnologie
etických otázkách
otázkách spojených s riziky pro prostredí
otázkách spojených s moderní medicínou
vnímání biotechnologie verejností.
etických otázkách
otázkách spojených s riziky pro prostredí
otázkách spojených s moderní medicínou
vnímání biotechnologie verejností.
Jak biotechnologii vnímá verejnost? -^-
Pravidelné pruzkumy ukazují na obecne nízkou úroven prijetí aplikací biotechnologie v zemedelství a potravinárství v Evrope. Aplikace v sektoru lékarství jsou pres obavy spojované s nekterými aplikacemi mnohem více akceptovány. Toto rozloení skepticismu ovlivnují ruzné faktory:
Samo vnímání, které se zameruje predevím na potenciální nebezpecí plynoucí z GMO
Obavy o krehkost prírody a nenávratnost efektu GMO
Strach ci obavy, jak ovlivní konvencní (tradicní) a biologické zemedelství
Strach z nepredvídaných dlouhodobých úcinku GM potravin
Rovnováha mezi vnímanými nebezpecími a prínosem je negativní, protoe pro evropské konzumenty uitek neplyne anebo není vnímán. Pocit, e obavy verejnosti nejsou ze strany úradu brány váne.
Extensivní publicita venovaná aplikacím genové technologie, ani by se stejnou merou venovala odpovedím na otázky kritiku a obavy vyjadrované verejností. Zájmy obyvatel a podniku ci mocných nadnárodních koncernu nejsou v harmonii.
V mnoha evropských zemích existují skupiny írící silný odpor proti GMO. Jejich cílem bylo zabránit dalímu rozirování transgenních plodin evropským moratoriem, zamereným na ochranu místního zemedelství. Nedostatecné informace a verejný skepticismus k zemedelské biotechnologii prispívají k tomu, e biotechnologické firmy Evropu opoutejí. Moratorium vak bylo zrueno a dalí transgenní odrudy povoleny k pestování. Napr. Bt kukurice v CR.V jiných cástech sveta je situace odliná. Po celém svete více a více zemedelcu prechází na transgenní plodiny a konzumenti GM potraviny kupují. Mezi jinými, úrady v USA, Kanade a Cíne povaují tyto produkty za stejne bezpecné jako jsou jejich konvencní protejky. Nekteré rozvojové zeme (napr. Kena) dokonce vedou kampane proti nevládním organizacím, které se staví proti GMO, proto aby bylo moné si svobodne zvolit zpusob zemedelského hospodarení a mít volný prístup k technologii.
Více na internetových stránkách Task Group on Public Perception of Biotechnology Evropské Biotechnologické Federace (EFB).
Více o postojích konzumentu
Note: the multi-langual FAQs on biotechnology, food, medicine, safety and ethics have been provided by the ECOD-BIO project (www.ecod-bio.org).























