Obecné - Prumyslová biotechnologie - Zemedelství & Potraviny
Biologická bezpecnost - Etika & Spolecnost - Medicínu

Cartagenský protokol o biologické bezpecnosti se snaží chránit biologickou rozmanitost pred potenciálními riziky, která mohou predstavovat živé modifikované organismy (LMO), jež jsou výsledkem moderní biotechnologie. Protokol stanoví harmonizovaný soubor mezinárodních pravidel a postupu vcetne postupu pro predbežný informativní souhlas (advance informed agreement - AIA). Zajištuje relevantní informace, které státum umožnují cinit informovaná rozhodnutí (informed decisions) než povolí dovoz LMO, se kterými se pocítá pro uvolnení do prostredí. Také zajištuje, že zásilky LMO jsou provázeny patricnými identifikacními dokumenty. Protokol se odkazuje na prístup predbežné opatrnosti zakotvený v Principu 15 Deklarace z Rio o životním prostredí a rozvoji a také zakládá Biosafety Clearing House, který má pomáhat s výmenou informací a zkušeností s LMO a asistovat státum s implementací Protokolu.
Prijatý stranami konvence o biologické rozmanitosti v lednu 2000 vstoupil Cartagenský protokol v platnost 11. zárí 2003, potom co byl ratifikován 50 ruznými státy.
Více …

Predbežná opatrnost nás vyzývá k tomu, abychom zabránili škode predtím, než k ní dojde. To znamená, že tam, kde existuje vedecký doklad o tom, že aktivita ohrožuje volne žijící organismy, prostredí ci lidské zdraví, mela by být prijata ochranná opatrení, i když neexistuje úplná vedecká jistota. Deklarace z Rio o prostredí a rozvoji princip 15. ríká: " Prístup predbežné opatrnosti za úcelem ochrany prostredí bude ve státech široce uplatnován podle jejich schopností. Kde hrozí vážné nebo nevratné poškození, nebude nedostatecná vedecká jistota použita jako duvod k odložení cenove prístupných opatrení prevence zhoršování životního prostredí. "
Tento prístup si získal širokou podporu jako vedoucí princip v rozhodování o otázkách životního prostredí. Princip predbežné opatrnosti byl ošetren mezinárodními dohodami týkajícími se vysokého rizika ekologických otázek kolem vedecké nejistoty, obzvlášte Cartagenským protokolem o biologické bezpecnosti (leden 2000). Tento protokol vstoupil v úcinnost 11.zárí 2003 a podává vodítka pro mezinárodní obchod s živými geneticky modifikovanými organismy (LMOs). Mel by se stát rídícím rámcem pro politiku životního prostredí, zatímco odhad rizika zustává duležitým pro urovnání potenciálních konfliktu mezi obchodními a ekologickými zájmy, nebot prijatá opatrení bez vedeckého zduvodnení jsou vnímána jako nelegální ochranárství vnitrního trhu.

Úniku musí být zabráneno a ochrana lidí a životního prostredí zarucena. Pro laboratorní experimenty nebo pro prumyslové využití se mikroorganismy pestují v kontrolovaných, uzavrených systémech podle stupne nebezpecí predstavovaného náhodným uvolnením príslušných mikroorganismu.
Vetšina GM mikroorganismu používaných pro prumyslové úcely není patogenní a jejich pestování je optimalizováno pro podmínky laboratorní výroby. Náhodné uvolnení by nepredstavovalo zdravotní riziko. Takové mikroorganismy by pravdepodobne nemely žádnou nebo jen velmi malou šanci na prežití venku mimo laborator nebo prumyslový fermentacní prostor. Presto musí být užívání GM mikroorganismu oznámeno (pokud není známo žádné riziko) anebo povoleno kompetentními úrady. Také všechny nehody musí být hlášeny spolu s popisem všech prijatých bezpecnostních a dekontaminacních opatrení.
Napríklad, zamýšlené uvolnení nepatogenních GM mikroorganismu vytvorených k dekontaminaci lokality je predmetem stejne prísných postupu autorizace a kontroly jako uvolnení GM rostlin pro polní využití.
Celosvetove platí oficiální zákaz úmyslne uvolnovat do prostredí riskantní nebo patogenní geneticky modifikované mikroorganismy pro bio-teroristické nebo vojenské úcely. Nicméne, mezinárodní úmluva o biologických zbraních je velmi slabá, kontrola témer nemožná a ochrana proti takovým útokum složitá.
Více viz:
Evropská legislativa o uzavreném nakládání s GM mikroorganismy
Clánky o biologických zbraních a o nových technologiích, které by mohly být použity pro vojenské úcely

Jako v jakékoliv jiné cinnosti není možné dosáhnout 100% kontroly ani 100% bezpecnosti. Kontrola biotechnologie je národní i mezinárodní záležitostí. Zakládá se na spletité legislative a je provádena poverenými úrady. Vetšina zemí má zákony, které regulují rozvoj biotechnologie podle mezinárodne prijímaných vodítek. Nicméne, v prípade kontroly (nejen) biotechnologie je obecný pocit takový, že platná legislativa casto zaostává za vedeckým a prumyslovým pokrokem.

Podobné otázky

Poprvé byly uvolneny transgenní rostliny do prostredí v osmdesátých letech. Všechny kultury transgenních rostlin byly predmetem predchozí autorizace a posouzeny jako bezpecné. Nicméne, dlouhodobá rizika genetického inženýrství, a to predevším neprímá ci odložená rizika zpusobená extensivní kulturou transgenních plodin pro prostredí a lidské zdraví jsou dosud spekulativní a predmetem odborné i laické debaty. Údaje o možných dopadech, pokud vubec jsou, transgenních plodin na prostredí se shromaždují.
Úcelem správne navrženého systematického monitorování, jak se predvídá v evropských smernicích o použití a trhu transgenních plodin, je shromáždit údaje a poskytnout základ pro více podložený odhad nejistot a rizik (pokud vubec nejaká jsou) spojovaných s produkty genetického inženýrství aplikovanými v zemedelství. Periodické zprávy o výsledcích monitorování legitimují rozhodnutí o odstranení nepodložených bezpecnostních opatrení, pokud je možné riziko vyloucit; nebo o jejich posílení, pokud bylo identifikováno nové predpokládané riziko. Také mohou ospravedlnit rozhodnutí o dalším monitorování.

Podobné otázky

Note: the multi-langual FAQs on biotechnology, food, medicine, safety and ethics have been provided by the ECOD-BIO project (www.ecod-bio.org).